minj
Lokality


Články:  11. Nové nálezy uranových sekundárních minerálů z ložiska Vrchoslav u Teplic

Autoři:
Jiří MÁNEK (Duchcov), Jakub MYSLIVEČEK (Ústí nad Labem)

Úvod:

   Výskyt uranových minerálů na lokalitě Krupka - Vrchoslav, která především v minulosti náležela do povědomě velmi patrného okrsku Preisselbergského revíru, není žádnou novinkou. V minulosti byly popsány v přehledu minerálů torbernit a metetorbernit, které často nasedaly na baryt a na fluorit ve štole č. 2 a štole č. 3., tedy fluoritových žil František I. a František II., které podsedá i štola 5. květen. Nutno podotknout, že se jedná o údaje z let 1952 – 1969, tedy z dob těžby a před ukončením těžby. Aktuálně relativně nové nálezy těchto uranových slíd však nepocházejí přímo z dutin fluorit- barytových žil, nýbrž z trhlin na kontaktu těchto žil s tělesem Teplického ryolitu. Článek se zabývá též nově zjištěnými výskyty autunitu a schröckingeritu na tomto ložisku.


Lokalizace a geologicko-mineralogické poměry ložiska:


   Fluoritové ložisko Vrchoslav se nachází na jv. svahu kóty Preiselberg, ~ 1.6 km na SSZ od obce Vrchoslav v Krušných horách. Geograficky je součástí rudního revíru Krupka (Sejkora J. a Breiter K., 1999). Ložisko bylo v roce 1951 otevřené celkově 8 štolami, přičemž z hlavní štoly 5. květen byla vyražena slepá jáma a v roce 1952 se začalo s těžbou fluoritu. Těžba byla pro vyčerpání zásob ukončena v roce 1969. Celkem bylo na ložisku Vrchoslav vytěženo 320 tis. tun fluoritu (Fengl M., 1995). geologicalmap
Geologická mapa 1:50 000 ložiska Vrchoslav a jeho okolí
(zdroj http://mapy.geology.cz/geocr_50/)


   Po skončení těžby fluoritu byla štola 5. květen využita k bánskému průzkum Sn-W a Mo zrudnění v hlubších partiích preiselberské kupole a žilných systémů mezi Preiselbergem a Komáří Hůrkou. V roce 1970 byly průzkumnými pracemi nafárána dvě pásma s výraznou molybdenitovou mineralizací, která byla ověřována slednými chodbami (Tichý K., 1981; Tichý K., 1987; Tichý K., 1991). Celkové vypočítané zásoby Mo na úrovni štoly 5. květen jsou 5.8 kt žíloviny s průměrným obsahem 0.48 % Mo (Eisenreich J. a Breiter K., 1993). Fluoritové žíly jsou vyvinuté hlavně v ryolitech a granitových porfyrech v menší míře i v preiselberském granitovém tělese (Eisenreich J. a Breiter K., 1993; Fengl M., 1995). Ryolity (tzv. Teplický ryolit) a granitové porfyry jsou součástí karbonské (westfal-stefan) altenbersko-teplické kaldery (Breiter K., 1997). Do prostředí hornin altenbersko-teplické kaldery poté intrudovali mladší preiselberské a cínovecké granitoidy, na které je vázána Sn-W-Mo mineralizace (Eisenreich J. a Breiter K., 1993). Minerální složení fluoritových žil na ložisku Vrchoslav je poměrně jednoduché. Kromě fluoritu je zastoupený také křemen, baryt a hematit (Fengl M., 1995). Z rudních minerálů byl identifikován chalkopyrit, chalkozín, bornit (Trdlička Z. a Kupka F., 1958), tetraedrit (Chrt J.,1961), pyrit a stanit (Fengl, 1998). Ze supergenních minerálů byl identifikován brochantit (Sejkora J. a Radoň M., 1997), malachit a torbernit (Fengl M., 1998) a měď spolu s kupritem (Škovíra et al., 1999). V křemenných žilách s molybdenitem byl zjištěný také bismut, kamiokit, jordisit, ilsemannit (Sejkora a Breiter, 1999) a ferrimolybdit (Sejkora et al. 1998).


Nové nálezy U minerálů:

TorbernitCu(UO2)2(PO4)2 * 10H2O
MetatorbernitCu(UO2)2(PO4)2 * 8H2O
Autunit - Ca(UO2)2(PO4)2 * 10-12H2O
Schröckingerit - NaCa3[(UO2)(CO3)3(SO4)F] * 10H2O
Lokalita(y):

Žilné pásmo František I., štola 5. květen
Žilné pásmo František I., štola 5. květen
Žilné pásmo František I., štola 5. květen
Štola 5. květen



torbernit
Tabulka torbernitu na puklině porfyru
(Vrchoslav - št. František II.).
Velikost tabulky 3 mm.
Rok nálezu 2016.
   TorbernitCu(UO2)2(PO4)2 * 10H2O , je ve formě velmi atraktivních, průsvitných, smaragdově zelených tabulek s vyvinutými pyramidálními krystalovými ploškami. MetatorbernitCu(UO2)2(PO4)2 * 8H2O , pak tvoří neprůsvitné, světlé, nazelenalé tabulky. Obě uranové slídy se nacházejí na trhlinách kolem kontaktu fluoritových žil a tělesa Teplického ryolitu. Často se nacházejí v paragenezi s bílým neurčeným jílovým minerálem a to jak volně plovoucí, nebo přirostlé k podložce. Mineralogicky nejlepší ukázky se našly v dutinách jako dobře prostorově omezené tabulky na žilném pásmu František I., avšak v nedávné minulosti byly podobné ale méně kvalitní vzorky učiněny i ve štole 5. květen.


   Jevem, který lze sledovat na těchto dvou formách, které byly v minulosti rentgenometricky odlišeny je ten že plně hydratované formy torbernitu fluoreskuje v UV světle málo výrazně na rozdíl od metatorbernitu, který svítí velmi intenzivně. Dalším zajímavým faktem, který lze zaregistrovat je výskyt obou minerálů na jediném krystalu. To je způsobeno neúplnou dehydratací části krystalu torbernitu a přeměnu jeho lokální části na metetorbernit. Tu lze sledovat i bez nutnosti použití UV lampy při vizuálním zkoumání na přírodním či umělém světle.


torbernit
Krásná ukázka torbernitu na puklině porfyru
(Vrchoslav - št. František II.).
Velikost tabulky 5 mm.
Rok nálezu 2016.
Foto a sbírka Jiří Mánek.
torbernit
Tabulka torbernitu na puklině porfyru (Vrchoslav - št. 5. květen).Velikost tabulky 5 mm.
Rok nálezu 2011.
Foto a sbírka Jiří Mánek.
torbernit
Krásná srostlice dvou tabulek torbernitu v dutině porfyru 
(Vrchoslav - št. František II.).
Velikost tabulek 4 mm.
Rok nálezu 2016.
Foto a sbírka Jiří Mánek.
detail
Detail vzorku výše.
Foto a sbírka Jiří Mánek.
detail
Detail vzorku výše.
Foto a sbírka Jiří Mánek.
detail
Detail vzorku výše.
Foto a sbírka Jiří Mánek.

metatorbernit
Tabulky metatorbernitu na puklině ryolitu
(Vrchoslav - št. 5. květen).
Velikost tabulek max 5 mm.
Rok nálezu 2007.
Foto a sbírka Jiří Mánek.
metatorbernit
Tabulky metatorbernitu plovoucí v tektonickém jílu na puklině ryolitu (Vrchoslav - št. 5. květen).
Velikost tabulek max 5 mm.
Rok nálezu 2013.
Foto a sbírka Jiří Mánek.

   Dalším minerálem, který se zde nalezl, přestože nebyl popsán, ale jehož výskyt šlo vzhledem k výskytu předešlých dvou minerálů na lokalitě předpokládat je Autunit.

AutunitCa(UO2)2(PO4)2 * 10-12H2O , tvoří jedovatě žluto – zelené tabulky a až několik cm velké tenké povlaky vrostlé v prostoru trhlin, které jsou vyplněny bílým nebo žlutavým jílovým minerálem, na který jsou vázány. Tyto nálezy pocházejí z žilného pásma František I.. Kolem roku 2000 byl také objeven P. Fuchsem v ojedinělé kapse v granitovém masivu ve štole 5. květen ve formě drobných do 2 mm velkých tabulek jedovatě žluto-zelené barvy. Autunit stejně jako metatorbernit velmi výrazně fluoreskuje při osvitu UV lampou.
autunit
Puklina ryolitu s povlaky žlutavého autunitu (Vrchoslav - št. František II.).
Velikost vzorku 71 mm.
Rok nálezu 2016.


autunit
Puklina ryolitu s tektonickým jílem a povlaky žlutavého autunitu
(Vrchoslav - št. František II.).
Velikost vzorku 68 mm.
Rok nálezu 2016.

autunit
Předchozí vzorek v normálním světle.
autunit
Předchozí vzorek v UV světle s výraznou světlezelenou fluorescencí.


Výše uvedené minerály se mohou vyskytovat společně na stejném místě současně. Velikost prostorově dobře omezených tabulek bývá max. 5 mm, velmi vzácně až 7 mm. Deformací postižené vyrostlice bez nedostatku prostoru tvoří výjimečně až 15 mm.


   SchröckingeritNaCa3[(UO2)(CO3)3(SO4)F] * 10H2O , je dalším uranovým nerostem, který se vyskytl na lokalitě Vrchoslav v to prostoru štoly 5. květen. V nedávné době byl popsán a potvrzen (Števko et al., 2010). Jedná se o bledě žluté kuličkovité agregáty o velikosti běžně do 1,5 mm, maximálně do 3 mm, které vznikají srůsty mikroskopických krystalků. Nově byl jejich výskyt zaznamenán na levé straně rozrážek od vchodu štoly, které sledovaly průběh žil s molybdenity. Vyskytl se na několika nevelkých lokálních plochách převážně u země v kuličkovité formě nebo pak přímo na stěnách, kde tvoří spíše impregnace. Tento minerál je dobře patrný při osvícení UV lampou, kdy lze sledovat velmi výraznou fluorescenci stejně jako u metatorbernitu a autunitu. Kuličkovité agregáty tohoto sekundárního minerálu uranu jsou vázány na zaprášené fragmenty granitu na podlaze důlních chodeb. Schröckingerit pravděpodobně vznikl díky přítomnosti natrozippeitu, který se zde sporadicky vyskytuje s ukázkami schröckingeritu.


schrockingerit
Drobné kuličky schröckingeritu na důlním prachu
(Vrchoslav - št. 5. květen).
Velikost vzorku 58 mm.
Rok nálezu 2013.

schrockingerit
Detail předchozího vzorku.
schrockingerit
Drobné kuličky schröckingeritu na důlním prachu
(Vrchoslav - št. 5. květen).
Velikost vzorku 58 mm.
Rok nálezu 2013.
Foto a sbírka Jiří Mánek.



Závěr:

   Nové nálezy sekundárních minerálů uranu nebyly podrobeny detailním analýzám. Vzhledem k faktu, že některé podobné nálezy však byly učiněny v minulosti a jsou v literatuře popsány či je makroskopická forma pro minerál typická, lze tento článek brát za důvěryhodný. Další nálezy uranových sekundárních minerálů jsou vzhledem k charakteru lokality stále možné, avšak pravděpodobně budou tyto minerály s velkou pravděpodobností mikroskopických rozměrů. Toto bádání bude však velmi obtížné díky zajištění štoly 5. květen od roku 2013.


fluorescence
Ukázka fluorescence vybraných U sekundárních minerálů z tohoto článku při osvícení UV světlem.


Zdroje:

Breiter K. (1997): The Teplice rhyolite (Krušné hory Mts., Czech Republic) - chemical evidence of a multiply exhausted stratified magma chamber. - Věst. Čes. geol. Úst. 72, 2, 205-213.
Domas, J. (1984): Geologická mapa ČSR 1:50 000, list 02-43 Litoměřice. – Ústřední ústav geologický. Praha.
Eisenreich E., Breiter K. (1993): Krupka, deposit of Sn-W-Mo ores in the eastern Krušné hory Mts. - Věst. Čes. geol. Úst. 68, 15-22.
Fengl M. (1995): Minerály těžených fluoritových ložisek v Čechách. - Národní muzeum, Praha, 1-46.
Fengl M. (1998): Mineralogie těžených fluoritových ložisek (1.). - Minerál 6, 2, 83-88.
Chrt J. (1961): Fluoritovo-barytová ložiska v severních Čechách. - Geol. Průzk., 6, 166-170.
Sejkora J., Breiter K. (1999): Historický rudný revír Krupka, Krušné hory. - Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 7, 29-45.
Sejkora J., Kotrlý M., Novotná M., Skála R. (1998): Ferrimolybdit z opuštené štoly 5. květen u Vrchoslavi, Krušné hory. - Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 6, 225-228.
Sejkora J., Radoň M. (1997): Brochantit z fluoritového ložiska Vrchoslav (Krušné hory). - Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 4-5, 190-192.
Škovíra J., Sejkora J., Kotrlý M. (1999): Výskyt ryzí mědi a kupritu ve Vrchoslavi u Teplic. - Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 7, 241.
Števko M., Bačík P., Ozdín D., Zeman M., Jonáš J. (2010): Výskyt schröckingeritu na fluoritovém ložisku Vrchoslav v Krušných horách (Česká republika). - Bull. mineral.-petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 18/2, 99-105. ISSN: 1211-0239.
Tichý K. (1981): Krupka IV. Surovina Sn-W. - Manuskript, Geofond, Praha.
Tichý K. (1987): Zpráva úkolu Krupka-Vrchoslav. Surovina molybden. - Manuskript, Geofond, Praha.
Tichý K. (1991): Záverečná zpráva za štolu 5. květen. - Manuskript, Geofond, Praha.
Trdlička Z., Kupka F. (1958): Výskyt Cu minerálů na lokalitě Vrchoslav u Krupky. - Čas. Mineral. Geol. 3, 116-119.


   V příštím pokračování seriálu "Mineralogické střed" si povíme o další klasické a dnes již zanikající mineralogické lokalitě v Českém středohoří a to o Mariánské skále v Ústí nad Labem.





Jakub Mysliveček ©