minj
Lokality


Články:  12. Klasická mineralogická lokalita Mariánská skála v Ústí nad Labem


Úvod:


   Mariánská skála, která se nachází přímo v centru města Ústí nad Labem, je jednou z našich klasických mineralogických lokalit. Skutečnost že je tato lokalita navštěvována již více než 100 let a díky tomu se zde vystřídala spousta badatelů, ji činí jednou z nejlépe prozkoumaných a nejvíce navštěvovaných lokalit u nás. Od začátku těžby v místních lomech je navíc tato „skála“ na nálezy velice bohatá, což uspokojí každého návštěvníka a obdivovatele neživé přírody.


Geologická a geografická situace:


   Lokalita se nachází na území jednoho našeho mladého pokryvného útvaru a to v terciérním vulkanickém pohoří České středohoří. Pro popis geologického vývoje si opět vypůjčím část svého předchozího článku o běžných zeolitech Českého středohoří.


   Oblast Českého středohoří byla vytvořena díky otevření Oháreckého riftu a následnou intruzí převážně bazického magmatu v průběhu spodního miocénu, které následně utuhlo v podobě vulkanických proudů či jako výplně přívodních drah tehdejších vulkánů a které jsou dnes již dávno erodované. Zůstaly z nich především pouze tyto vypreparované přívodní dráhy. V místních horninách jsou velmi časté dutiny po neuniklých plynech, ve kterých po utuhnutí postupně vykrystalizovaly různé minerály včetně zeolitů. O tom jaké minerály budou vytvořeny rozhodoval samozřejmě chemismus dané horniny a původního plynu v dutině.
geo
Geologická mapa 1:50 000
zdroj:(http://mapy.geology.cz/geocr_50/)


rez
Schématický řez lakolitem Mariánské skály a Kamenného vrchu v Ústí nad Labem (L. KOpecký, O. Shrbený).
   Geograficky se lokalita nachází na území Ústeckého kraje a to cca 300 metrů v. od historického centra města Ústí nad Labem. Tento vrch je výraznou krajní dominantou a jedná se o částečně erodované těleso bazických až intermediálních vulkanických hornin, které tvoří typické těleso lakolitového vzhledu. Těleso lakolitu je tvořeno sodalitickým trachytem a je protaženo ve směru S – J. Na severu vystupuje těleso na povrch v podobě vrchu Mariánská skála a na jihu v podobě prostorově menšího Kamenného vrchu. Mezi těmito vrchy protéká řeka Labe, která díky říční erozi odstranila materiál, který se mezi těmito dvěma dnešními útvary nacházel. 


   Původní přívodní dráha magmatu se nachází pod Mariánskou skálou. Výše zmíněná řeka Labe dříve protékala v nadloží tohoto lakolitového tělesa a dodnes se na planině Mariánské skály dají nalézt říční sedimenty Labe kvartérního stáří.
   Těžba místního trachytu výrazně přispěla k rozvoji města Ústí nad Labem a dodnes se po ní dochovala řada důkazů. Jedním z prvních lomů, který toto těleso těžil se dodnes nachází v ulici Důlce. O mineralogických výskytech však nemáme zprávy, přestože při zběžném průzkumu starých lomových stěn lze snadno narazit na dutiny s typickými místními minerály. 
lom
Podoba lomu v září 2016 a pohled směrem na Kamenný vrch.


dutina
Lokalita je známá krásnými a často i velkými vulkanickými dutinami bohatých na krystaly různých minerálů.
   Naopak druhý menší lom na SSZ straně vrchu v prostoru dnešní střelnice přinesl první zajímavější mineralogické nálezy z Mariánské skály. Jednalo se především o natrolit, thomsonit a analcim, tedy minerály zeolitové skupiny. Posledním dosud činným lomem těžící místní kámen je lom v jv. části hory, který je v činnosti již od konce 19. století. Za dobu jeho těžby zde byly učiněny mnohé mineralogické nálezy a objevy.



Mineralogie:
  
   Lokalita Mariánská skála vždy byla vyhledávaným místem díky bohatému výskytu minerálů zeolitové skupiny, z nichž se zde nejčastěji vyskytuje Natrolit - Na2(Al2Si3O10) * 2H2O. Jeho obsah v hornině mnohdy dosahuje až 30 % a díky tomu byla místní hornina v minulosti také nazývána Marienbergit. Natrolit zde tvoří typické jehlicovité krystaly porůstající stěny dutin o velikosti až 1 metru, přičemž napříč celým dnes činným lomem lze vysledovat zajímavý trend. Krystaly natrolitů nacházených na vyšších patrech lomu mají většinou dlouhé a tenké jehlicovité krystaly o délce až 15 mm, přičemž je jejich barva vždy bílá až béžová.
natrolit
Hezký vzorek jehlicovitého natrolitu s hnízdem z manganových oxidů ze 3. etáže (Mariánská skála 2015). 
Velikost vzorku 102 mm.


   Tyto natrolity jsou také často potažené tmavými povlaky Fe a Mn. Čím níže ke dnu lomu se však natrolit vyskytuje tím se jeho krystaly zkracují a částečně také nabývají na průměru. Jejich barva je zde taktéž bílá až béžová, ale mnohem častěji se vyskytují ve formách růžových, oranžových, žlutých a červených. V těchto nižších patrech lomu se také čas od času nacházejí dutiny, jejich stěny jsou porostlé tenkou vrstvou kalcitu a na ně poté nasedají zeleně zbarvené natrolity.
  Vzácněji se také nachází 2. generace čirých natrolitových krystalů, která vykazuje až několikrát větší rozměry než 1. generace, přičemž délka těchto krystalů dosahuje až 25 mm s průměrem až 3 mm. Tato 2. generace vždy nasedá na 1. generaci natrolitu.


natrolit
Dutina s jehlicovitými krystaly natrolitu ze 3. etáže
 (Mariánská skála 2011).
 Velikost dutiny 92 mm.
natrolit
Pěkný vzorek jehlicovitého  natrolitu s kalcitem ze 3. etáže
 (Mariánská skála 2011).
Velikost vzorku 149 mm.

natrolit
Krásný oranžovorůžový natrolit s krychličkami kalcitu z 5. etáže
(
Mariánská skála 2013).
Velikost vzorku 142 mm.
natrolit
Dutina s natrolitem a drobnými krystaly apofylitu z 5. etáže
 (Mariánská skála 2013).
Velikost vzorku 70 mm.
natrolit
Růžový natrolit s kalcitem z 6. etáže (Mariánská skála 2013).
 Velikost vzorku 142 mm.
natrolit
Velmi estetická ukázka zeleně zbarveného natrolitu s kalcitem z 5. etáže (Mariánská skála 2014).
 Velikost vzorku 78 mm.
natrolit
Hezká ukázka oranžovorůžového natrolitu s kalcitem z 6. etáže
(Mariánská skála 2014).
Velikost vzorku 126 mm.
natrolit
Oranžovorůžový natrolit s kalcitem z 6. etáže
(Mariánská skála 2014).
Velikost vzorku 154 mm.
natrolit
Hezká dutina růžového natrolitu z 6. etáže
(Mariánská skála 2014).
Velikost vzorku 88 mm.
natrolit
Vzorek s radiálními vějíři růžového natrolitu z úzké pukliny ve fonolitu z 5. etáže
(Mariánská skála 2016).
Velikost vzorku 142 mm.
natrolit
Krásně červený natrolit s apofylitem z 6. etáže
(Mariánská skála 2016).
Velikost vzorku 56 mm.
natrolit
Červený natrolit s kalcitem z 6. etáže (Mariánská skála 2016).
Velikost vzorku 170 mm.
natrolit
Krásný vzorek s růžovým natrolitem na který narůstají drobné krychličky pyritu z 5. etáže (Mariánská skála 2015).
Velikost vzorku 194 mm.
natrolit
Hezký vzorek se žlutým natrolitem a velkými krystaly apofylitu z 6. etáže
(Mariánská skála 2015).
Velikost vzorku 192 mm
natrolit
Krásná dutina s červeným natrolitem a s kalcitem z 6. etáže
 (Mariánská skála 2015).
Velikost vzorku 189 mm.



apofylit
Estetický vzorek natrolitu s krystaly apofylitu z 5. etáže
(Mariánská skála 2013).
Velikost vzorku 92 mm.
   Přestože se všude v literatuře zmiňuje Mariánská skála jako zeolitová lokalita, tak je aktuálně činný lom spíše lokalitou jednoho zeolitu (natrolitu) a mnoha dalších minerálů doprovázející zeolity. Jedním z těchto zde velice běžných minerálů je Apofylit - KCa4Si8O20(OH,F) * 8H2O. Tento fylosilikát doprovázející výskyty zeolitů tvoří v dutinách fonolitu Mariánské skály krystaly až 2 cm velké dokonale omezené krystaly povětšinou čiré barvy.


   Velmi často se zde však vyskytují bíle zbarvené krystaly apofylitu. Tato varianta je nazývána „albín“ a jedná se o částečné nebo úplné pseudomorfózy kalcitu po apofylitu. Jak apofylit tak „albín“ nasedají na základní vrstvu natrolitu uvnitř dutin v hornině nebo v případě „albínu“ nasedají přímo na stěny dutin. Zajímavá je také vlastnost některých apofylitů z Mariánské skály vykazovat fluorescenci v UV světle. Barva fluorescence je intenzivně světle modrozelená a vykazují ji pouze některé vzorky, které narůstají na tenkou vrstvu kalcitu, na který nasedá bílý „albín“ a na něj poté nasedají drobné krystaly čirého apofylitu. Proč září pouze tyto vzorky nebylo zatím zjištěno ani studováno.


apofylit
Pěkný vzorek čirých krystalů apofylitu z 5. etáže
(Mariánská skála 2012).
Velikost vzorku 86 mm.
apofylit
Dutina růžového natrolitu s krystaly apofylitu z 6. etáže
 (Mariánská skála 2015).
Velikost dutiny 31 mm.
apofylit
Apofylit na natrolitu z 5. etáže
 (Mariánská skála 2013).
Velikost vzorku 110 mm.
apofylit
Apofylit (albín) z 5. etáže svítící v UV (Mariánská skála 2015).
Velikost vzorku 92 mm.
apofylit
Předchozí vzorek pod UV světlem.
apofylit
Vzorek natrolitu z 5. etáže pokrytý krystaly apofylitu - albínu
(Mariánská skála 2013).
Velikost vzorku 88 mm.
apofylit
Natrolit s krystaly apofylitu v dutině z 5. etáže
(Mariánská skála 2013).
Šířka dutiny 112 mm.
apofylit
Natrolit porostlý až 10 mm velkými krystaly apofylitu z 5. etáže (Mariánská skála 2013).
Velikost vzorku 144 mm.
apofylit
Krásná drůza apofylitu narůstající na růžový natrolit z 6. etáže (Mariánská skála 2016).
Velikost dutiny 128 mm.


   Třetím nejběžnějším minerálem činného lomu je bezesporu Kalcit - CaCO3. Ten vytváří mnoho různých krystalových podob v drúzových dutinách po uniklých plynech spolu s ostatními minerály. Jeho krystaly dosahují velikosti max. 10 cm, většinou však do 3 cm. Poměrně časté jsou tenké ale velké lišty žlutavého kalcitu narůstající na natrolit. Barva kalcitu je především žlutavá, medová, bílá či je kalcit čirý. Podobně jako kalcit se vyskytuje také polymorfní minerál Aragonit - CaCO3, tvořící typické šestiboké krystaly o délce až 4 cm, jejichž konce bývají často ukončeny množstvím ostrých špiček. Nezřídka zarůstá aragonit přímo do natrolitu a téměř vždy se vyskytuje ve společnosti Fe a Mn oxidů. kalcit
Zajímavé kulovité útvary kalcitu z 6. etáže (Mariánská skála 2014).
Velikost vzorku 65 mm.


kalcit
Pěkný vzorek kulovitých agregátů kalcitu na natrolitu ze 3. etáže (Mariánská skála 2011).
Velikost vzorku 100 mm.
kalcit
Opravdu pěkný vzorek s dutinou červenorůžového natrolitu a se zajímavými nárůsty kalcitu z 5. etáže (Mariánská skála 2012).
 Velikost vzorku 159 mm.

aragonit
Krystal aragonitu na korodovaném natrolitu z 6. etáže
 (Mariánská skála 2015).
Velikost krystalu 18 mm.


   Analcim - Na[AlSi2O6] * H2O, se na Mariánské skále nachází především v prostoru starého lomu (dnešní střelnice), kde tvoří typické max. 1 cm velké krystaly povětšinou čiré nebo bílé barvy. V činném lomu byl nalezen pouze v nejvyšších patrech na v. a sv. straně. Podobně je na tom též další zástupce minerálů zeolitové skupiny Thomsonit - NaCa2(Al5Si5O20) * 6H2O. Ten se taktéž vyskytoval v typických sloupcovitých krystalech do 5 mm a polokulovitých krystalických agregátech do 1 cm ve starém lomu (dnešní střelnice). Jeho výskyt v činném lomu je silně sporadický a nachází se od 4. etáže výše v podobě typických polokulovitých agregátů do 1 cm čiré nebo bílé barvy.


fluorit
Dutina s bílými krystaly apofylitu (albínu) se vzácnými krychličkami fluoritu z 5. etáže
(Mariánská skála 2012).
 Velikost největší krychle 4 mm.
   Mariánská skála je však známa také díky výskytu poměrně vzácných minerálů, které bychom v prostředí vulkanických hornin spíše nehledali. Poměrně hojný je Pyrit - FeS2, který tvoří drobné impregnace a krychle do 1 mm v dutinách po uniklých plynech a většinou nasedá přímo na krystaly natrolitu. V dutinách s apofylitem, konkrétně s „albínem“ lze vzácně narazit na Fluorit - CaF2, který v podobě drobných do 4 mm velkých oranžových či žlutavých krychliček nasedá na krystaly apofylitu a je pravděpodobně produktem jeho rozkladu. Fluorit se často svým krychlovým tvarem zaměňuje s kalcitem, avšak existuje jednoduchý test o který z minerálů se jedná. Stačí na nějaký méně atraktivní vzorek (například odštěpek krystalu) kápnout zředěnou HCl a pokud vzorek nezačne šumět jedná se na 100% o fluorit.


pyrit
Zelený kalcit narůstající společně s pyritem na béžový natrolit z 5. etáže (Mariánská skála 2013).
Velikost vzorku 61 mm.
pyrit
Růžový natrolit na který narůstají drobné krychličky pyritu a kalcity z 5. etáže
(Mariánská skála 2015).
Velikost vzorku 82 mm.
pyrit
Detail předchozího vozku - drobné pyrity narůstající na krystaly natrolitu.


Velmi vzácně se v několika ukázkách podařilo najít Drahý opál - SiO2 * nH2O, který se svou intenzivní opalizací upoutá na první pohled. Vyskytuje se pouze v menších dutinách do 4 cm, kde nasedá na světle růžový natrolit. Obecný opál - SiO2 * nH2O, který má bílou barvu a typický lasturnatý lom je také sám o sobě poměrně vzácným minerálem na této lokalitě, ale vyskytuje se častěji než jeho drahokamová varianta, a také i ve větších dutinách, kde nasedá buď na natrolit nebo apofylit. opal
Moment nálezu nevýrazné dutiny natrolitu s hladinkou obecného opálu z 5. etáže (Mariánská skála 2016).
Velikost vzorku 120 mm.


   Tato lokalita je ale také typovou lokalitou minerálu Hibschitu - Ca3Al2(SiO4)3-x(OH)4x. Ten zde popsal v roce 1906 německý mineralog J.E. Hibsch [1]. Tento minerál spadá do skupiny granátů a jedná se o tzv. Hydrogrosulár. Vyskytují se v křídových xenolitech vytržených z podloží lakolitu při jeho výlevu. Tyto xenolity prodělaly intenzivní kontaktní metamorfózu díky horkému magmatu a tak se v nich vyvinuly pro toto prostředí zcela jedinečné minerály obsahující především Ca. V těchto xenolitech se také někdy nalezne Wollastonit - CaSiO3, který tvoří jehlicovité krystaly zarostlé v hmotě xenolitu. Struktura těchto xenolitů většinou vykazuje charakteristickou zonálnost, kdy střed tvoří směs bílého či šedavého wollastonitu s hibschitem a lemy jsou tvořeny především tmavě zeleným či hnědavým Andraditem - Ca3Fe23+(SiO4)3, který je druhým minerálem ze skupiny granátů vyskytující se na lokalitě.


opal
Bohužel prasklý, ale přeci - opál v dutině apofylitu - albínu ze 4. etáže (Mariánská skála 2015).
 Šířka záběru cca 45 mm.
hibschit
Xenolit se světlým wollastonitem,"hibschitem" a tmavým granátovým lemem tvořeným andraditem z 6.etáže (Mariánská skála 2016). 
Velikost vzorku 110 mm.
hibschit
Detail předchozího vzorku.


Minerály popsané z lokality:

   Analcim, andradit, apatit, apofylit, aragonit, augit, biotit, dolomit, fluorit, gismondin, gonnardit, grosulár, hainit, hauyn, hematit, HIBSCHIT (katoit, 1906), chabazit, kaersutit, kalcit, „limonit“, mezolit, natrolit, nosean, opál (obecný, drahý, hyalit), phillipsit, pyrhotin, pyrit, sanidin, skolecit, sodalit, thomsonit, titanit, tridymit, wad, wollastonit. [2]



Možnosti sběru:


   Nejlepší možnosti sběru jsou aktuálně stále v dosud činném lomu na jv. straně hory. Ke vstupu je však nutné požádat vedení o povolení ke vstupu a sběru minerálů. Těžba je zde aktuálně soustředěna do nejnižší 6. etáže, která však neposkytuje takové množství nálezů jako dříve těžené etáže č. 4 a 5. Přesto mohu z vlastní zkušenosti říci, že každá návštěva je obdařena nějakým pěkným sbírkovým vzorkem místních minerálů, především natrolitu, apofylitu či kalcitu. Kromě 6. etáže je též těžena opět 1. nejvýše položená etáž, která je však mineralogicky poměrně chudá. Zajímavé nálezy lze očekávat od patra níže až na dno lomu. Případné váhavé zájemce o návštěvu lokality musím upozornit, že těžba v lomu se již blíží ke svému konci, který nastane v roce 2020 a tak neváhejte a navštivte lokalitu co nejdříve. nalezy
Do roku 2016 nebývalo výjimkou odnášet si po 2 hodinové návštěvě lomu přepravku pěkný vzorků a to při návštěvě několika osobami najednou. Dnes je problém si při stejném počtu lidí odnést alepsoň jeden lepší vzorek.


   Možnosti sběru na dalších výše popsaných místech lakolitu jsou téměř všude vyloučeny, jelikož se jedná o soukromé pozemky kompletně celé oplocené. Starý lom v Důlcích je využíván městskou policií, malý lom na ssz. hory je využíván jako střelnice a tak zde hrozí velké riziko úrazu. Nečinné lomy na Kamenném vrchu jsou využívány jako skladiště.


Proměny podoby lomu Mariánská skála v letech 2011 - 2015:


2011
Podoba lomu při mé první návštěvě lokality v lednu 2011.
2012
Podoba lomu foceného v té době z nejnižší 5. etáže v listopadu roku 2012.
2013
Počátek hloubení 6. etáže započal s rokem 2013. Zde stav v létě 2013.
2014
V roce 2014 byla již asi polovina 5. etáže odtěžena.
2015
Rok 2015 - z 5. etáže téměř nic nezbývá.
2015
Rok 2015 - poled na lom z opět těžené 1. etáže.


Zdroje:

1)  SEJKORA, Jiří; KOUŘIMSKÝ, Jiří. Atlas minerálů České a Slovenské republiky. druhé. vyd. [s.l.] : Academia.
2) PAULIŠ, Petr. Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech. Kutná Hora, 2000.


   Věřím, že se vám nový článek v seriálu „Mineralogických střed“ líbil a díky tomu, že pár dalších článků jsem si již připravil dopředu, tak se můžete již za týden těšit na další článek, který se bude zabývat problematikou hledání nových lokalit.





Jakub Mysliveček ©