minj
Lokality


Články:  14. Hořenec u Bíliny - světoznámá lokalita aragonitu a její dnešní stav


Úvod:


   Pod heslem aragonit nalezneme snad v každé mineralogické literatuře také odkaz na lokalitu Hořenec. Tato legendární česká lokalita v minulosti poskytla asi nejkrásnější ukázky této vzácnější formy CaCO3, které v dnešní době nalezneme ve všech významnějších evropských muzeích. Typické krystaly tzv. Tyčkovce, jak jej obrozenecky nazývá J.S. Presl ve své práci z roku 1831 „Popsánj hlatj tyčkowce (arragonit) w Čechách se nalezagjcjch.“, jsou známy již velice dlouhou dobu (první zmínka Zippe, 1824 „Beiträge zur Kenntnis des Böhmischen Mineralreichs“). Proč však tuto lokalitu dnes považujeme za zaniklou? O tom bude dnešní článek v seriálu „Mineralogických střed.“


Geologická a geografická situace:


   Obec Hořenec se nachází nedaleko křižovatky silnic Louny – Bílina a Lovosice – Most cca 9 km jjv. od Bíliny. Samotná lokalita je vázána na výrazný, špičatý vrchol vrchu Číčov označované ve starší literatuře také jako Spitzberg či Hořenecký špičák. Tento vrch tvořený zajímavou, svým složením spíše atypickou vulkanickou horninou – leucititckým pikritem, je holý porostlý pouze travou a nízkými dřevinami. Vznik vrchu je vázaný na hlavní riftovou fázi propagace oháreckého riftu a tvorby vulkanického komplexu Českého středohoří, přičemž původní podoba vulkánu byl klasický struskový sypaný kužel s přívodní drahou tvořenou pikritem. Aktuální podoba vrchu je pouhý erozní relikt tohoto původního tělesa.
geo
Geologická mapa 1:50 000
zdroj:(http://mapy.geology.cz/geocr_50/)


cicov
Pohled na vrch Číčov od západu
(říjen 2016).
Mineralogie:


   Samotný výskyt aragonitu je vázán na žíly převládajícího směru S – J vyskytující se především ve v., jv. a j. části vrchu. V sv. části vrchu se nacházejí staré zašlé lůmky, které byly v 19. a počátku 20. století pravděpodobným zdrojem všech místních mineralogických ukázek aragonitu. Výskyt aragonitových žil v centrální části vrchu je velice sporadický a ukázky aragonitu zde nikdy nedosahují takové kvality jako na výše zmíněných žilách.

   Typický je žilný aragonit - CaCO3, který tvoří výplň s mocností 5 – 10 cm, v místě naduření až 30 cm. Pouze místy se na těchto žilách vyskytnou dutiny, které jsou vždy vyplněny směsí světlých jílových minerálů a oxidů železa. V této výplni se poté dají najít i dokonale omezené krystaly aragonitu velké až 30 cm (Filippi, M. a Filippi R., 2004). Kromě toho se aragonit vyskytuje v podobě hrubě sloupcovitých a paprsčitých agregátů. Světová proslulost místního aragonitu vznikla především díky kvalitě aragonitových krystalů do velikosti max. 10 cm. Krystaly bývají buď dokonale čiré nebo mají krásný nádech do medova.
cicov
Vrch Číčov od jihu (únor 2013).


   Toho je využíváno při broušení místní suroviny do facet a barva výsledného kamene se dá charakterizovat jako barva bílého vína. Právě díky tomu, že místní aragonit dosahuje takové kvality, že dovoluje facetové broušení zapříčinilo jeho světovou proslulost. Zajímavá je také poměrně intenzivní fluorescence pod krátkovlnným i dlouhovlnným UV zářením a po odstranění UV světla byla pozorována také poměrně dlouho trvající fosforescence (Hyršl, 1996). Na hořeneckém aragonitu bylo popsáno také velké množství krystalových tvarů a ukončení, nicméně nejčastěji převládá tzv. „hořenecký typ“, popsaný právě odtud a představující typický „rakvičkovitý“ vzhled krystalu, což je kombinace rombických prizmat a pinakoidu. Na průřezu mají krystaly tvar zhruba pravidelného šestiúhelníku.

   Kromě aragonitu se na této lokalitě vyskytuje také druhá forma CaCO3 - kalcit, v podobě nepříliš atraktivních hroznovitých agregátů a kůr porůstající krystaly aragonitu. Tato vrstva bývá spíše na obtíž a vzorky aragonitu znehodnocuje.


aragonit
Medový krystal aragonitu
 (
Hořenec u Bíliny 2013).
 Velikost 
vzorku 23 mm.
aragonit
Čirý krystal aragonitu
 (
Hořenec u Bíliny 2013).
 Velikost 
vzorku 27 mm.
aragonit
Čirý krystal aragonitu
 (
Hořenec u Bíliny 2013).
 Velikost 
vzorku 28 mm.
aragonit
Čirý krystal aragonitu
 (
Hořenec u Bíliny 2013).
 Velikost 
vzorku 20 mm.
aragonit
Čirý ukončený krystal aragonitu
 (
Hořenec u Bíliny 2013).
 Velikost vzorku 19 mm.
aragonit
Fragmenty velkého krystalu aragonitu s povlaky kalcitu
 (
Hořenec u Bíliny 2013).
 Velikost jednotlivých kusů
50 - 60 mm.
aragonit
Medový krystal aragonitu
 (
Hořenec u Bíliny 2013).
 Velikost 
vzorku 15 mm.
aragonit
Hezký medový krystal aragonitu
 (
Hořenec u Bíliny 2013).
 Velikost 
vzorku 48 mm.
aragonit
Medový krystal aragonitu s povlakem kalcitu
 (
Hořenec u Bíliny 2013).
 Velikost 
vzorku 45 mm.



opal
Hlíza obecného opálu
(
Hořenec u Bíliny 2010).
Velikost vzorku 88 mm.
   Nejhojnějším minerálem lokality je však obecný opál - SiO2 * nH2O. Ten se vyskytuje na polích především v sz. a z. části pod samotným vrchem. Pravděpodobně se jedná o opálové hlízy vyvětralé z již dávno erodovaného pyroklastického materiálu vrchu. Opálové hlízy dosahují velikostí až 20 cm a často v sobě uchovávají dutiny s kůrami světle šedomodrého chalcedonu. Barva opálů bývá montmorillonitově nazelenalá a místy se objevují nádechy do hněda až oranžova. Především ukázky s oranžovými polohami a chalcedonovými dutinami jsou vhodnou surovinou k broušení a představují asi nejestetičtější materiál tohoto druhu z Českého středohoří.


opal
Hlíza obecného opálu s typickým hrbolatým povrchem
(
Hořenec u Bíliny 2010).
Velikost vzorku 46 mm.
opal
Typický napraskaný povrch hlízy obecného opálu
(
Hořenec u Bíliny 2010).
Velikost vzorků 58 mm.
opal
Předchozí hlíza po rozříznutí s dutinou chalcedonu
(
Hořenec u Bíliny 2010).
Velikost vzorků 58 mm.


Možnosti sběru:


   Sběr na samotném vrchu Číčov je v současné době zakázán díky zřízení Přírodní rezervace pro vegetaci stepního rázu jako je například Koniklec luční. Sběr minerálů i jiných přírodnin je zde přísně zakázán, načež upozorňuje několik cedulí umístěných po obvodu vrchu a pokuta za nedodržení přísného zákazu je 50 000 Kč pro fyzické a 1 000 000 Kč pro právnické osoby. Sběratel se tedy musí omezit pouze na okolní pole a louky, kde se především po orbě dají najít relikty především masivního aragonitu. Při rozbíjení těchto reliktů dosahujících mnohdy až 20 cm se však dají poměrně často nalézt napůl zarostlé krystaly medového aragonitu dosahující velikosti max. 6 cm. lumky
Staré zašlé lůmky, odkud pochází většina starých ukázkek místího aragonitu (únor 2013).


pole
Pohled z vrchu Číčov směrem na západ na pole s výskytem opálových hlíz (únor 2013).
   Kopání vlastních žil je podmíněno domluvou s majiteli pozemku, nicméně pro zvídavce, kteří by zde chtěli kopat – většina žil byla již v minulosti výzkumy ověřena a majitelé pozemků kopání neschvalují. Z toho důvodu tedy můžeme mluvit o lokalitě „zaniklé“, jelikož kvalitnější ukázky aragonitu již pravděpodobně nebudou možné. Pro méně náročné sběratele však stačí projít po orbě okolní pole či pozorně prohledávat hojná rozrytá údolí od divokých prasat. Při naší poslední návštěvě jsme právě díky zvěři nalezli uspokojující vzorky místního aragonitu. Nálezy opálů jsou taktéž limitované na zoraná pole, avšak jejich nálezy jsou v případě ideálních podmínek stále možné a hojné.



Upozornění na závěr:


   Pokud tento článek chápete jako pozvánku ke kopání aragonitů v přírodní rezervaci vrchu Číčov, pak jste článek pochopili špatně. Vrch je v poslední době často navštěvován ochranáři a správci CHKO České středohoří, kteří zde již zaznamenali nesmyslné pokusy o kopání přímo v horních partiích vrchu. Může se Vám tedy stát, že nejenže neodjede s aragonity, ale budete muset platit také pěknou pokutu. Takže ještě jednou pro „troly“ – SBĚR MINERÁLŮ JE NA VRCHU ČÍČOV PŘÍSNĚ ZAKÁZÁN!
lumky
Vrch je obehnán cedulemi oznamující, že se jedná o Přírodní rezervaci se zákazem sběru rostlin i minerálů.


Zdroje:

Filippi, M., Filippi R. (2004): Hořenec u Bíliny – světová lokalita krystalů aragonitu. Minerál 2004 (3), str. …
Hibsch J. E. (1934): Die Minerale des Böhmischen Mittelgebirges.- Gustav Fischer Verlag, Jena, 196 s.
Hyršl, J. (1996): Gem aragonite from the Czech Republic. Canadian Gemologist, 17 (3), 76-77.
Kašpar, J. (1957): Aragonit z Hořence. Sborník Vysoké školy chemicko-technologické.- 1, 113-121.
Kratochvíl J. (1957): Topografická mineralogie Čech, 2.vyd., ČSAV Praha, 1432 s.
Presl J. S. (1831): Popsánj hlatj tyčkowce (arragonit) w Čechách se nalezagjcjch.- Krok (Praha), 2, 113-117.
Zippe F. X. M. (1824): Beiträge zur Kenntnis des Böhmischen Mineralreichs.- Verh. d. ges. D. Vaterländ. Museums in Böhmen, 2. Heft, Prag.


   O čem bude patnáctý článek v seriálu „Mineralogických střed“? Nechte se protentokrát překvapit. ;)




Jakub Mysliveček ©