minj
Lokality


Články:  13. Hledání nových mineralogických a paleontologických lokalit


   
Úvod:


   Tentokrát se nebudeme přímo zabývat nějakou lokalitou či minerálem, ale budeme se bavit spíše obecně o životnosti lokalit a způsobem hledání nových mineralogicky či paleontologicky zajímavých míst. V poslední době slýchávám ze všech stran, že lokality jsou čím dál tím více vysbírány, lokalita zanikla, už to není co bývalo, budou se uzavírat lomy, těžba nebude atp. Jistě vás to také zastihlo a mnozí z vás, především starší sběratelé, kteří si pamatují doby, kdy se všude těžilo a všude byly krásné nálezy, tyto zvěsti rádi šíří. Ono opravdu když se podíváme do minulosti, tak za posledních 25 let nepřibyl téměř žádný nový lom a téměř všechny staré doly jsou uzavřené. Známé lokality jsou stále více a více vysbírávány a najít kvalitní mineralogickou či paleontologickou ukázku se dá pomalu již pouze v nabídkách internetových obchodů, kde jsou tyto vzorky často velice předražené. Na klasických burzách typu Příbram již neseženete žádné lepší vzorky z těchto kdysi velmi bohatých rudních lokalit. Navíc v poslední době se rozbujel jakýsi trend „in“, kdy minerály a zkameněliny začíná sbírat hromada lidí, jelikož je tato aktivita známkou jakési popularity a v některých případech bych řekl až „zazobanosti“. Na internetu také v posledních pár letech kolují videa s přesnými návody a mapkami, kde lokalitu najít div, že vás rovnou nenavedou k totálnímu rozkopání a vysbírání lokality. K tomu bych řekl jen to, že takto by to fungovat nemělo a každý by si k minerálům a zkamenělinám měl najít svojí cestu díky studiím literatury a výměnou informací s ostatními šutráky a amatérskými paleontology. Internet je sice médium naší doby, ale náš koníček byl vždy právě o literatuře a kolegiálním přístupu. Dá se ale také říci, že právě ten přístup z videí „tam to je a víc se nezajímej“ může částečně také za to, že se nové lokality nehledají, jelikož člověk prostě nemá potřebu vyhledávat informace a stačí mu, když mu jednou za čas přijde upozornění, že uživatel například Pepik_Láskomil 50, zveřejnil nové video ve sledovaném kanálu na You Tube.
   A proto jsem také sepsal tento článek. Existuje totiž malá skupinka lidí, kterým se tento nevyhnutelný osud našich lokalit nezamlouvá a aktivně proti tomu něco dělají. Povězme si tedy o hledání nových lokalit.


Jak na to:

   Hledat nové lokality není vůbec komplikované, ale žádá si to čas a především vůli do toho vložit své úsilí. Samozřejmě člověk si radši v sobotu ráno sbalí batoh a vyrazí na známou lokalitu, kde je to přece „tutovka“, ale pomyslete na benefity, které může mít vlastní nález nové lokality. :)
   Lokality lze vyhledávat dvěma způsoby. Ten lehčí spočívá právě ve studiu staré literatury, ve které se můžeme dozvědět o nějaké veřejnosti neznámé lokalitě, kde se objevilo to a to.
jezero
První lokalita kterou jsem v roce 2010 jako první našel při obyčejném rodinném výletě na Šumavská jezera. V těchto balvanech svoru se nacházejí malé ale hezké krystaly almandinů.


libochovany
Lom Libochovany - Deblík, kterému se od roku 2010 věnujeme. V roce 2011 jsme zde bez žádných informací narazili na pěkné ukázky krystalů augitu do 4 cm.
rytina
V roce 2014 se mi povedl při jednom z průzkumů okolí lokality Rytina soutěska zajímavý nález výchozu s ukázkami zeolitů. Překvapily především až 15 cm velké dutiny s krystaly phillipsitu a thomsonitu.
knottl
Na jaře 2015 se nám s kamarády při průzkumu povedl nález zajímavé zašlé haldy v Krupce s nálezy bismutových i jiných minerálů, které byly vzhledem k uložení na haldě pozoruhodně zachovalé.


   Otevřu si první knihu díla od J. Kratochvíla, Topografická mineralogie Čech (což je k hledání nových lokalit ideální zdroj informací), a pod heslem Březno naleznu, že se jednalo o významnou zeolitovou lokalitu včetně vyjmenovaných minerálních druhů, odkazu na další zdroje a někdy dokonce i s určením směru od obce, kde se lokalita nachází. Možná si teď říkáte: „To ale nemá s hledáním nových lokalit nic společného.“ Částečně máte pravdu, jelikož se vlastně jedná o znovuobjevování starých, často zapomenutých míst, avšak v dnešní době je právě tato činnost velmi vítána. Člověk se nestačí divit kolik lokalit bylo z našeho území v minulosti popsáno a kolik z nich je reálně známých.
   Po vyhledání informací zbývá už jen praktická část a to je nalezení samotné lokality v terénu. A to bývá většinou největší úskalí této objevitelské činnost. Může se nám totiž stát, že napoprvé lokalitu buď mineme nebo ji prostě přejdeme, jelikož je dané místo velmi zašlé. Člověk je poté znechucen tím, že celý den kdy mohl hledat vzorky tam a tam vlastně promrhal a na lokalitu už se nehodlá vrátit. Zde mluvím z vlastní zkušenosti, ale věřte tomu, že časem vám zase začne dloubat, kde ta lokalita vlastně je a stejně se tam vydáte znovu. No a pokud se to podaří, tak narazíme třeba na starý zpustlý výchoz, ve kterém uděláte malou sondu a hle, vzorek jak fík je na světě. Pokud se nejedná o ojedinělý nález, tak jste právě nalezli „novou“ lokalitu.


lhota
Nadějné jsou například oblasti kolem Semil, kde se v melýrech mohou nalézt zajímavé nové nálezy z různých polí či výchozů.
   Druhým těžším způsobem je přímé hledání nových lokalit. Tuto činnost vykonávají již opravdu zapřísáhlí objevitelé, kteří si prostě vytipují třeba podle geologické mapy zajímavá místa a následně se je vydají prověřit. S touto činností mám také své zkušenosti a někdy se opravdu zadaří. Výhoda toho způsobu je ta, že máte poměrně slušnou možnost (závisí na geologické stavbě cílového území) najít lokalitu, která může ukrývat i kvalitnější mineralogické či paleontologické nálezy, než je tomu na již známých lokalitách.


   Tento přímý způsob vyhledávání nových lokalit se dá uplatnit především v paleontologii, ale mineralogové si také přijdou na své, například při hledání křemenných či pegmatitových žil na polích, ale také při mapování výchozů. Zajímavé mohou být také staré haldy ve starých třeba ve středověku těžených důlních revírech a někdy se dokonce stačí třeba při rodinném výletě dívat po okolí a kontrolovat vše podezřelé.


A co potom:


   Tak jsme právě nalezli nebo znovuobjevili lokalitu. Teď se musíme rozhodnout, jak s nově nalezeným místem naložíme. Máme totiž několik možností. Dříve nejvíce aplikovaná varianta byla odebrat vypovídající vědecký materiál (několik desítek vzorků z různých partií lokality) a následně sepsat odborný či alespoň poloodborný článek, který se následně uveřejnil v nějakém geologicky zaměřeném periodiku či publikaci. Časem se buď lokalita stala známá a nebo byla opět zapomenuta (a my ji dnes mohli opět objevit). Tato varianta je dle mého stále nejlepším rozhodnutím nálezce.
   Druhá možnost je naopak totální informační embargo, kdy nálezce zapírá, že o něčem vůbec ví a potají si celá léta chodí na tu „svou“ lokalitu vybírat vzorky, které buď skladuje doma někde aby je nikdo neviděl a jeho lokalitu mu nevysbíral a nebo se jich šibalsky zbavuje po burzách, kde se takové vzorky často vydávají buď za staré sběry a nebo podvodník (zde už se musí toto označení použít) uvede úplně jinou lokalitu. Mohl bych uvést mnoho příkladů, kdy k takovýmto činům došlo, ale to bych především u některých nenechavců silně rozproudil krev, takže nebudu nikoho „pomlouvat“.


brna
Málo známá lokalita harmotomu nalezená již v 70. letech, ale popsaná až koncem roku 2014 - Brná v Ústí nad Labem.
cihan
I mnoho sběratelů z různých koutů ČR prozkoumávají různé zmínky v literatuře. Například tato lokalita pyromorfitu u vrchu Číháň byla nedávno nalezena díky zmínce ve starší literatuře.
dobrna
V 70. letech se při úpravách údolí Dobranka u Dobrné nalezla jedna z nejbohatších lokalit zeolitů v Českém středohoří. Ironií je, že nálezce této lokality nehledal zeolity, ale prověřoval zmínku ze starší literatury o výskytu barytů.

folknare
Objevitel zeolitové lokality Dobranka u Dobrné, pan Bárta z Děčína byl také objevitelem nedaleké zeolitové lokality Pustý vrch u Folknářů.
jezuitskarokle
Příklad paleontologické lokality, která byla známá v 19. století a následně se na ni zapomnělo. Kolem roku 2000 byla opět nalezena a od té doby poskytuje krásné ukázky terciérní flóry a fauny.
lipno
Při odvodňování pozemků u Lipna nad Vltavou objevil pan Kubišta z Vyššího Brodu zajímavou lokalitu především andalusitu v sekrečních křemenech. Bohužel tato velmi bohatá lokalita byla přístupná jen několik let a dnes zde již nálezy nejsou díky terénním úpravám možné.


   Existuje však ještě třetí varianta, která se především u některých náchylných lokalitách dá uplatit. Některé lokality totiž nezvládnou nápor velkého a dlouhodobého množství sběratelů a tak je dobré tyto lokality logicky nezveřejňovat. Avšak to nám nebrání v tom, o lokalitě a jejích nálezech informovat své kamarády sběratele a třeba zde sbírat společně. O lokalitě tak ví více lidí a jejich počet se většinou stále pomalu zvyšuje podle toho, jak rychle daná informace koluje sběratelskými kruhy. Vysbírávanost lokality je tím pádem částečně regulována a lokalita tak vydrží déle. Problém ale nastane, když se informace o nálezu nové lokality s krásnými vzorky dostane k některým skupinám kopáčů obchodníků, kteří lokalitu následně totálně vybrakují, což může zapříčinit také nevhodná popularizace lokality například právě nějakým videem, jak tomu bylo v nedávné minulosti kupříkladu na lokalitě Valeč u Podbořan. suletice
Další příklad lokality nalezené díky prověřovaní zmínek ze starší literatury. Tato lokalita amfibolu v Českém středohoří byla prý nalezena díky krystalům vyhrabaných z liščí nory v blízkosti výchozů tufů.


Závěr:


   Věřím, že alespoň některé z vás jsem navedl k této objevitelské a znovuobjevitelské činnosti. Objevení místa, kde dlouho nikdo nebyl nebo na kterém jste úplně poprvé a také nálezů, které možná vidíte jako úplně první je neuvěřitelný zážitek, který často překoná i skvělý pocit z právě nalezeného sbírkového vzorku na známých lokalitách. Sám to mohu potvrdit. :) Navíc máte asi nejlepší možnosti něco najít, jelikož jste na lokalitě přece první. O zveřejnění nalezených lokalit rozhodujete sami a je to opravdu pouze na vás jak vyhodnotíte situaci. Rozhodnout pomůže například to, jestli se lokalita nenachází na území nějakého chráněného území, jak je prostorově rozsáhlá, jak estetické a vzácné nálezy na ní lze učinit a také jejich množství.
   Na závěr chci poděkovat všem lidem, kteří aktivně hledají lokality a není jim stávající situace jak se říká u zadku. :)


vltaviny
I vltavínové lokality nejsou objeveny všechny. Stále se během roku nalezne pár nových míst, která poskytnou několik hezkých kamenů. Zde se mi povedl nález takové lokality při běžném průzkumu okolí jiných lokalit.
zlato
Prospektoři zlata mají s objevováním nových lokalit více zkušeností. Hledání nových zajímavých toků se zlatinkami je totiž jejich hlavní činností. Zde jistý zlatonosný potok v Jižních Čechách.
vyssibrod
A na závěr ukázka nedávno objevené lokality modrých korundů (safírů) a dalších minerálů včetně zlata poblíž Vyššího Brodu. Lokalita byla bez přechozího zmínek v literatuře nalezena díky bystrému zraku P. Třebína, kterému krásná modrá barva safírů neunikla.


   Příští článek v seriálu „Mineralogických střed“ se bude zabývat jednou světoznámou lokalitou aragonitu v Českém středohoří. Myslím, že většina z vás už tuší jaká lokalita to bude. :)




Jakub Mysliveček ©